Penzijní reforma

Úkolem státu je zajistit svým občanům důstojné a přiměřeně zabezpečené stáří. Současný průběžný model ale tuto jistotu budoucím penzistům již není schopen zajistit.

Důvodem nutnosti změny je především stále se zvyšující průměrný věk dožití. To je obecně pozitivní jev. Na druhou stranu ale prodlužuje dobu, po kterou je senior závislý na starobním důchodu a zároveň se zvyšuje i celkový počet seniorů. Za pár let tak nastane situace, kdy na jednoho důchodce bude vycházet jeden ekonomicky aktivní občan. Neustále se tak snižuje počet těch, kteří mohou na důchodce přispívat. Je proto logické, že úměrně se zvyšujícím věkem dožití se bude zvyšovat i věková hranice odchodu do důchodu.

Aby nedošlo již v blízké době k ohrožení zabezpečení budoucích seniorů a nerostlo riziko jejich ohrožení chudobou, nezbývá než hledat jiné zdroje. Vláda proto vypracovala nový systém, který přináší možnost si na důchod uspořit část z příjmu a zajistit si tak více peněz ve stáří.

Hlavní změny

  • Lidé si mohou uspořit více peněz na stáří díky zavedení soukromých penzijních účtů. Do 35 let věku se každý může rozhodnout vstoupit do tzv. druhého důchodového pilíře a přidat si tak více na budoucí penzi. Lidé spořící ve druhém pilíři si budou moci zvolit ze tří možností vyplácení penze, a to jako doživotní penzi, výplatu dávek s pozůstalostní penzí či rentu na dobu dvaceti let. Spoření ve druhém pilíři je zcela dobrovolné.
  • Zvýší se maximální státní příspěvek v doplňkovém spoření, dnešním penzijním připojištění. Důvodem je motivace účastníků k ukládání vyšších částek.
  • Vlády nebudou moci účelově zvyšovat důchody. Nový princip valorizace penzí zaručuje, že vláda již nebude mít pravomoc svým nařízením měnit výše důchodů. Existuje již pouze automatický mechanismus, podle kterého budou starobní penze navyšovány na základě růstu inflace a reálných mezd.
  • Postupně se sjednotí věk odchodu do důchodu pro muže a ženy. Věk odchodu žen do penze by se měl zvyšovat po přechodnou dobu o šest měsíců ročně, a to bez ohledu na počet dětí. Sjednotit by se na základě tohoto systému měl na 66 letech v roce 2041.
  • Postupně se zvýší věk odchodu do důchodu. Změna souvisí se zvyšováním průměrné délky dožití. Lidé narození po roce 1965 půjdou do důchodu později, než stanovují současná pravidla.
  • Posílí se spoření na předčasné důchody. Zaměstnavatelé lidí pracujících v namáhavých či rizikových profesích budou moci odepsat z daní vyšší příspěvky do penzijního připojištění. Díky tomu bude možné odcházet do důchodu o jeden rok až pět let dříve.
  • Upravují se podmínky pro získání vdovského či vdoveckého důchodu. Uzavře-li vdova/vdovec nový sňatek, ztrácí nárok na vyplacení tzv. odbytného. Zkracuje se také období pro opětovný nárok na získání vdovského/vdoveckého důchodu z pěti let na dva roky.
  • Základ pro výpočet starobního důchodu se mění z trojnásobku průměrné mzdy na čtyřnásobek. Lidé s vyššími příjmy budou ve stáří dostávat více peněz. Tuto změnu vyvolalo rozhodnutí Ústavního soudu.